Desetiletí, které strávil Miloš Zeman v prezidentském úřadě, se zapíše do dějin jako období, kdy se z Pražského hradu šířilo hulvátství, nenávist a nepřetržitá legitimizace, či dokonce vyzdvihování horších stránek lidského počínání. Přirozenou snahu „být lepší“ pasoval Zeman na pokrytectví pražské kavárny, štěken či lepšolidí. Jenže Zemanovo prezidenství neformovaly jen jeho pochybné charakterové...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen