„Naše životy jsou truchlivé jak pláč, jednou k večeru šel z herny mladý hráč, venku sněžilo nad monstrancemi barů, vzduch byl vlhký, neboť chýlilo se k jaru. Avšak noc se chvěla jako prérie pod údery hvězdné artilerie…“ –   Schválně, jestli víte, z čeho ten úryvek je, milá dámo. Bez toho vás nepustím, pravil. Tak...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen