Ráno, šest hodin, pět minut. Píp. „Jsme živi.“ Halina Zenčak (60) si promne oči, podívá se na displej mobilu a usměje se. Za oknem vlaku se míhá krajina. Dlouho si plánovala, že pojede k Černému moři. Do Chersonu, k příbuzným. Válka plány změnila. Pobřeží zabrali Rusové, teď je ráda, když od svých milých...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen