Mám to pořád v paměti. V souvislosti s Theodorem Pištěkem, jenž v úterý 25. října oslavil devadesátiny, jsem byl vystaven jednomu z největších pokušení, jaké jsem jako výtvarný kritik zažil. V letech 2016 až 2017 jsem jej pravidelně navštěvoval ve středočeském Mukařově, v domě, který si z velké části sám navrhl na sklonku minulého století. Tehdy opustil pražské...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen