Odchod Jeana-Paula Belmonda mi připomněl, že se v životě vyplatí dělat lidem radost. Že to má smysl. A taky mi došlo, jaký byli komunisti svině. Belmonďákovy filmy byly oknem na Západ, které zůstávalo zavřené, a za tím sklem vypadalo všechno tak nedostupně. Paříž, ústřední rekvizita bláznivých komedií a temných detektivek, které...

Pro čtení je zapotřebí být přihlášen